Ceskalipa.cz - Regionální portál okresu Česká Lípa

F. Hantschel napočítal ve výhledu z vrcholu více než 360 vesnic, měst, vrchů a hradů. Později vyhořela a za 2. světové války byla rozhledna uzavřena, sloužila jako hláska protiletecké obrany. Obnova rozhledny po roce 1945 byla neúspěšná – byla několikrát vydrancována a nakonec ponechána svému osudu, až se propadlo schodiště.
Nového významu nabyla rozhledna v roce [...]

Založen okrašlovacím spolkem České Lípy dne 3. dubna 1875 na zasypaném cihlářském rybníčku, pozůstatku po těžbě hlíny. K zásypu byly použity trosky kostela sv. Petra a Pavla.
Základem projektu, který vytvořil zahradník ze zámku Jezeří v Krušných horách – Johann Klimesch, bylo vysazení vhodných stromů, keřů a rostlin a tvorba sítě cestiček. Dalším bodem bylo [...]

Po Mnichovu v roce 1938 se celé území stalo součástí německého záboru. Nacistická armáda vybudovala v březnu 1945 letiště u Hradčan. Sovětská armáda obsadila toto území 10. května 1945.
Konec války a počátek míru byl v pohraničí ve znamení velkého pohybu obyvatel. Odcházeli říšští Němci a také sudetští Němci a domů se vraceli vyhnanci (nucení odejít [...]

Voda, kterou Ploučnice na své pouti nasbírá, putuje do Labe a z něj potom do Severního moře.
Ploučnice: předchůdkyně Ploučnice původně netekla dnešním korytem (tj. podél tektonické poruchy v pískovcových skalách, nejprve u Hradčan, poté dále k severu, přes Českou Lípu k Šachovu a Děčínu), ale před čelem ledovce v okolí Dubnice, nejprve k Mimoni [...]

Novozámecký rybník se nachází 7 km od České Lípy v obci Zahrádky. Vznikl v 14. stol. za vlády Karla IV. na místě bažin a močálů. Od roku 1933 je státní přírodní rezervací, v roce 1956 zařazen do mezinárodního atlasu rezervací. Na západním břehu byl v pískovcové skále uměle vyražen výpustní kanál. Můžete zde nalézt starou [...]

Modlivý důl je asi 1 km dlouhé romantické skalnaté údolí, hluboce zaříznuté do pískovcových skal pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova.
Původní název je Smolný důl. K tajemnému místu se váže řada pověstí. Podle jedné z nich tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, kteří se velmi milovali, [...]

Z bývalého hradu Frýdlant se dodnes zachovaly jen nepatrné zbytky v podobě prohlubní v zemi a zářezů ve skále, které se lidově nazývají Pustý zámek. Hrad byl v těchto místech založen na počátku poslední čtvrtiny 13. století. Společně jej drželi Hynek a Albert z Frýdlantu, synové Častolova ze Žitavy. Hynek se častěji psal podle rodového [...]

Lesní divadlo bylo postaveno roku 1920 na návrh malíře Ringela, v létě 1921 bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon. Divadelní zákulisí bylo za skalním masivem. Jeviště mělo na své severní straně asi 3,5m vysokou válcovou věž, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou bránou. Dále zde bylo možno nalézt ještě několik dřevěných staveb, [...]

Historii hradu Sloup můžeme rozdělit do tří základních etap. První historická éra byla éra středověká. Hrad byl založen v polovině 14. století Ronovci. Měl sloužit jako strážní pevnost nad obchodní stezkou do Žitavy, která vedla přímo pod hradem. Dnes ji zde můžeme vidět ve formě silnice, vinoucí se pod hradem z Nového Boru do České [...]

Od severozápadu jsou to: Neubeuerův, neboli Puchavec ( 341 m ), Meichlův ( 387 m), nejvyšší Lysá skála, neboli Spící panna ( 419 m), Straussův ( 376 m) a Pitrův vrch (intruzivní čedičová brekcie, 345 m), Dlouhý hřeben (na jižních svazích je opevnění ze sedmileté války, zřízené za Josefa II. Opevnění navazovalo na dělostřeleckou redutu [...]

Údolím se lze dostat až do zámeckého parku v Zahrádkách. Nejzajímavější částí parku jsou dvě asi 300 let staré lípy, z nichž jedna je se svým obvodem 8,5 m nejmohutnějším stromem Českolipska. Za povšimnutí též stojí Valdštejnovo lipové stromořadí, lemující cestu od zámku k bažantnici, se stromy starými až 300 let.
Peklo je chráněné naleziště bledule [...]

Vysoko vyčnívá nad své okolí a patří proto k nejvýznamnějším dominantám kraje v severních Čechách. Vrchol je tvořen znělcovým sukem, vypreparovaným zvětráváním z vyzdvižené kry kaolinických pískovců. Na JZ straně suku 45 – 60 m vysoká skalní stěna, pod níž jsou podložní svrchnokřídové kvádrové pískovce překryty rozsáhlými suťovými poli znělcových bloků. V zimě se zde [...]

Panská skála byla po dlouhé snaze Fondu k uchování Panské skály odkoupena (roku 1953) od těžební společnosti a tím zachráněna před další těžbou, a tudíž i zničením. Troska čedičového příkrovu vznikla těžbou až 15 m dlouhých, pravidelně vyvinutých šestibokých sloupců, uprostřed s jezírkem tam, kde kdysi stála vytěžená spodní lomová etáž. Pěti až šestiboké sloupce [...]

Ve třetihorách, v místech dnešního jezera, bývalo velké jezero, jež zbylo po druhohorním moři. Během staletí se jezerní hladina zmenšovala, na březích se usazovala tenká vrstva řašeliny. V poslední době ledové ustupující ledovec prohloubil odtok jezera, hladina se postupně snížila a na místě rozsáhlého jezera zbylo jen rašeliniště. V r. 1366, na popud Karla IV., [...]

V roce 1866 – 1867 je otevřena první trať, která navazuje na dopravní uzel v Bakově nad Jizerou. Začíná se se stavbou mnoha veřejných budov, které jsou tvořeny převážně ve stylech historizujících a na přelomu století potom ve stylu secesním. Mezi nejznámější patří zejména průmyslová škola (druhá polovina 70. let), nemocnice (70. a 80. [...]

Po Valdštejnově smrti v roce 1634 bylo panství ponecháno vdově po zavražděném Kateřině Isabele z Harrachu a přes její dceru Marii Alžbětu, provdanou za Rudolfa z Kounic, přešlo celé panství do majetku Kouniců, jimž Česká Lípa patřila až do zrušení nevolnictví roku 1848. Na rohu Zámecké a Berkovy ulice, na Kounickém domě, můžeme vidět [...]

V době pohusitské se v této oblasti velmi rozšířilo loupežnictví. Hlavními centry tzv. lapků se staly hrady Sloup, Kvítkov nebo Jestřebí. Na významu velmi získal především Sloup (Sezemin). Sídlo Mikeše Pancíře ze Smojna, jednoho z nejobávanějších loupežníků. Ten vedl řadu výprav proti Lužickému šestiměstí, všeobecně označovaných jako Lužické války. Díky těmto konfliktům byl ohrožen obchod [...]

Ke kolonizaci Českolipska došlo až mnohem později. Na konci 11. století začíná na březích Ploučnice vznikat rybářská osada. Řeka nebyla regulovaná, byla zde náplavová niva, což zapříčinilo velmi časté povodně. O jedné z největších se roku 1569 ve své kronice zmiňuje i Václav Hájek z Libočan. Osada se tak postupně začíná posouvat od řeky směrem [...]